Zajímavosti


Stárnout neznamená hloupnout

přidáno: 8. 3. 2012 4:55, autor: Klub Aktiv, z.s. České Budějovice   [ aktualizováno 10. 3. 2012 7:00 ]

Benjamin Kuras


Hodně dnes sociologové sýčkují, jak naše civilizace stárne a brzy nebude dost mladých, kteří by ze svých daní uživili přemnožené a nevymírající dementní seniory. Je to teorie sice logická, ale chybná. Podle nejnovějších vědeckých výzkumů to vypadá jinak.

Nejprve zprávy špatné:

Při dnešní životosprávě, kvalitě stravy a míře obezity se děti nedožijí pracovního věku. Ty, co se ho dožijí, budou z krachující kvality vzdělání tak hloupé, že neuživí samy sebe, natož pak seniory.

Jestli to tak půjde dál, senioři budou naopak do smrti muset pracovat na svoje děti, vnuky a pravnuky. To sice zní samo o sobě jako další špatná zpráva, nebýt anglického přísloví, že i ten nejčernější mrak má stříbrné lemování. Tím je v tomto případě nejnovější neurologický výzkum stárnoucích mozků, objevující dosud netušené zásoby, které pojmenoval "kognitivní rezervy". Jsou to schopnosti stárnoucího mozku nahrazovat chabnoucí mladistvější schopnosti (jako bystrost, snadná učenlivost nebo čilá paměť) propojováním různých částí mozku a větším příjmem zdánlivě nerelevantních a s ničím nesouvisejících informací, který jme dosud pokládali za roztržitost nebo myšlenkové bloumání. Tím stárnoucí mozek získává schopnosti mladším mozkům nedostupné. Nadhled, vědomí širších kontextů a souvislostí, vyváženost úsudku, vyrovnanost rozumu a emocí, rozvážnost, moudrost, poučenost zkušenostmi, vůdčí kvality.

Staví na hlavu dosavadní víru, že od určitého věku mozkové buňky takovým či onakým tempem odumírají a nikdo s tím nic nenadělá. Taky s tím nikdo nic nenadělal právě jen proto, že věřil, že s tím nic nenadělá. Víra je matka myšlenky a myšlenka je matka činu. A tak jsme všichni nezadržitelně stárli k blbosti s představou, jak nám měkne (nebo tvrdne?) mozek. Samozřejmě kromě výjimek (bystrých a tvůrčích staříků), kterých tu vždycky pár bylo, aby mohly potvrzovat pravidlo. Jenže těch se nám dnes hromadí tolik, že to několika neurologickým průkopníkům začalo vrtat hlavou a začali zkoumat, jak ty výjimky vznikají. Vymysleli si pro ně anglický termín "escapee", česky nejspíš "uniknutec", čili ten, kdo něčemu unikl. V tomto případě demenci.

K měření takového "úniku" si vytvořili skanovací mašinku zvanou anglicky "positron emission tomography", zkratkou PET (český překlad nechme neurologům), která sleduje tok krve při myšlení a zaznamenává změny krevního tlaku nebo tempa. Tím zjišťuje, v které části mozku ten či onen typ myšlení probíhá.

Přišla tak na to, že jak stárneme, narůstá nám schopnost používat levý i pravý mozek zároveň. Čili myslet zároveň logicky i imaginativně, racionálně i emotivně a tím nacházet zdánlivě nesouvisející spojitosti a nečekaná řešení. Což mládež neumí. Bipolarita se tomu říká. A dá se to prý pěstovat nepřetržitým a mnohostranným vzděláváním, výrazovou bohatostí jazyka (nejraději několika), udržováním pestrých zájmů. Do hodně vysokého věku.

Zdá se, že kult mládí, který svou neustálou revoluční zbrklostí přivádí svět na pokraj zkázy, konečně vyhasíná a my se můžeme těšit na éru gerontokracie – vlády moudrého, klidného, tvůrčího, vlídného (a nedávným vypršením patentu viagry i blaženého) stáří.

Vyšlo v MFDnes

Převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem autora
Benjamin Kuras

V Česku vzrostl počet penzistů na 2,31 milionu.

přidáno: 16. 12. 2011 0:45, autor: Klub Aktiv, z.s. České Budějovice

O 55 tisíc vzrostl v Česku počet penzistů, celkem jich je 2,31 milionu. Průměrná výše důchodu činila ke konci letošního září 10 539 korun. Zjistila to agentura Mediafax. Podle aktuálních přehledů vyplácel stát ke konci letošního září 2 310 238 starobních důchodů. Přitom penzistů starobních i lidí pobírajících důchody invalidní a pozůstalostní evidovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) celkem 2 842 624. V roce 2006 přispívalo 1,82 pracujícího na jednoho důchodce, v současnosti už je to 1,77 poplatníka. Ještě větší propad zaznamenala ČSSZ u počtu poplatníků na starobního důchodce. Konkrétně z 2,44 poplatníka před pěti lety na současného 2,18 poplatníka.

ČSSZ podle Mediafaxu zasílala celkem 67 141 důchodů do zahraničí. Nově přiznaných penzí, které ČSSZ začala vyplácet ve třetím čtvrtletí 2011, bylo celkem 68 396, z toho bylo 50 354 starobních důchodů, 7 727 invalidních důchodů a 10 315 pozůstalostních. Vyšší penze mají v Česku muži, pobírají v průměru 11 692 korun, zatímco ženám stát vyplácí v průměru 9572 korun. Průměrný věk lidí pobírajících starobní důchod byl ke konci září 68 let. Konkrétně u mužů 69 let a u žen 67 let.

ČSSZ také ke konci třetího čtvrtletí vyplatila celkem 451 tisíc invalidních důchodů určených pro lidi s invaliditou prvního, druhého nebo třetího stupně. Stát také vyplatil ke stejnému datu celkem 708 tisíc pozůstalostních důchodů, tedy vdovských, vdoveckých a sirotčích. Celkem bylo v Česku ke konci září letošního roku 2 842 624 všech důchodců a 5 043 387 poplatníků pojistného na důchodové pojištění, zatímco ve stejném období loňského roku to bylo 4 992 194. Na jednoho důchodce přispívalo 1,77 poplatníka. Při počtu 2 266 348 starobních důchodců přispívalo na jednoho starobního důchodce 2,18 poplatníka pojistného. Ze statistiky ČSSZ také vyplývá, že počet důchodců v Česku roste rychleji než poplatníků pojistného. Každý rok chybí státu na důchody více peněz. Zatímco se totiž za posledních pět let zvýšil počet důchodců o 168 433, poplatníků pojistného přibylo jen 189 623. Znamená to, že dlouhodobě klesá průměrný počet poplatníků na jednoho důchodce.
Zdroj: www.socialnidialog.cz

Víno na zdraví

přidáno: 11. 12. 2011 22:33, autor: František Batysta   [ aktualizováno 11. 12. 2011 22:39 ]

Ve dvou lidech sedmička vína denně? Článků o zdravotní prospěšnosti vína najdete bezpočet. Tak nějak se vždy dozvíte, že střídmá konzumace alkoholu má pozitivní efekt na zdraví. U vína lze přísun poměrně dobře kontrolovat a navíc tento kulturní nápoj obsahuje i další pozitivní látky, takže právě u něj se o zdravotních účincích mluví nejčastěji. Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc., F.E.S.C., pediatr specializující se na obor kardiologie, vydal nedávno ve spolupráci s Doc. MUDr. Zuzanou Urbanovou knihu Víno na zdraví, ve které se zabývá jak historií vína a jeho použitím v lékařství, tak současnými poznatky o jeho vlivu na naše tělo. Před pár dny též Prof. Šamánek vystoupil v pořadu Na plovárně s Markem Ebenem, kde pozitivní vliv vína pěkně shrnul. Kupříkladu větou: „Toto přeci nemůžete před lidma tajit, že nejhůř na tom jsou abstinenti.
 Záznam pořadu najdete na stránkách ČT, vinná část trvá asi osm minut a začíná v čase 14:35. V zásadě nám lékař sdělí přesně to, co chceme (mluvím o vínomilcích) slyšet. Proti kolika zdravotním komplikacím uměřenou (ale pravidelnou, ideálně každodenní, to je zásadní; celý týden nepít a v sobotu se opít je naopak velmi špatné) konzumací vína bojujeme (infarkt, mrtvice, cukrovka, pozitivní vliv na kvalitu života starších lidí), že v pohodě množství jsou 4 deci pro muže a 2 deci pro ženu (ale když už je ta sedmička otevřená, tak ji přeci nenecháte nedopitou) denně a podobně. Prof. Šamánek nepůsobí dojmem, že by současné lékařské výzkumy v nejbližší době někdo zpochybnil, a jelikož se jedná o odborníka a jednu z osobností našeho lékařství, hodlám mu věřit. Pravda, nemá úplně vztah k domácím červeným vínům (kvůli nekonzistentnosti kvality), ale tím si radost kazit nenechám :-) Víno má samozřejmě i negativní vlivy, ty ale dnes ponechme stranou. Kupříkladu možnost, že statistiky ovlivní ti, co se uchlastají ještě dříve, než je skolí infarkt :o)


Cílek: Hrozbou budoucnosti je drahá energie a asociální stát

přidáno: 11. 12. 2011 22:16, autor: Klub Aktiv, z.s. České Budějovice

Praha - Zchudnutí, kterého se svět v nejisté době dluhové krize obává, je ve skutečnosti návratem k normálu. Lidé se nyní musí naučit šetřit na energiích i potravinách. Právě drahá energie, nedostatek ropy, zvyšující se ceny jídla a asociální stát vidí do budoucna jako největší hrozbu geolog a popularizátor vědy Václav Cílek, který byl hostem pořadu Hyde Park ČT24. Lidé se podle něj obrátí od touhy po zisku a penězích zpět k rodině či komunitě, jež budou hrát stěžejní roli.

Podle geologa je ekonomická krize pouze "věcí na povrchu", zásadní ale má být krize z drahé energie či nedostatku ropy, která ji následuje. Ta totiž může rozkolísat trhy. "Je-li drahá energie, jsou drahé i potraviny," poznamenal Cílek.   

Zchudnutí jako návrat k normálu

Budoucnost Cílek nevidí tak pesimisticky. Zchudnutí je podle geologa pouze návratem k normálu, kdy po roce 1950 došlo k abnormálně rychlému vývoji. Příčin je několik – zanikla třeba třída rolníků. "V Americe je míň farmářů než vězňů," konstatoval Cílek s tím, že podobně je to i s dělníky nebo přístupem ke vzdělání. 

Popularizátor vědy Václav Cílek: 

"Posunuli jsme se ze sféry rukodělek do sféry služeb. Pracujeme čím dál účinněji a sféra služeb začíná být nasycena. Vzniká následně potřeba nějakého dalšího zaměstnání. To, co vidíme, je návrat asociálního státu – rostou ceny potravin, energií. Platíme víc, ale příjmy jsou redukovány. Následovat musí nutně zchudnutí."

Před rokem 1950 byly poměry sice skromnější, nebyly ovšem hrozné. "Budoucnost bude v nových globálních strategiích a v nových lokálních strategiích," míní vědec. Stěžejní roli bude hrát podle něj rodina, komunita nebo určité místo. Správná cesta podle popularizátora vědy vede přes úspory – třeba právě na energiích a jídle. Většina potíží se bude odehrávat podle Cílka v hlavách lidí. 

Cílkovi se zamlouvá teorie, že planeta Země je jeden komplexní živý organismus, kde je vše propojeno. "Tato myšlenka vyrůstá z renesance a odráží se od antiky," podotkl geolog, podle něhož jde především o otázku víry. Člověk uvolňuje do světa velké množství uhlíku, síry nebo dusíku, podobně jako přírodní procesy. "Všechny tyto prvky oteplují či ochlazují oceány a atmosféru," vysvětluje Cílek. Země má podle této teorie schopnost skrze mikroorganismy tlumit výkyvy počasí. K ohrožení životního prostředí proto nedochází - mikroby se naučily spolupracovat.

Václav Cílek, geolog:

"Mikroby vytvořily něco jako mikrobiální kolébku, v níž všichni žijeme. Tato kolébka tlumí přirozené výkyvy klimatu."

Lidstvo přežilo už na padesát dob ledových. "Jsme specializováni na všechny možné druhy chování a umíme rychle přeskakovat od jednoho módu k druhému," řekl geolog s tím, že lidé tu budou ještě za pár set tisíc let. Organismy mají podle Cílka určitou dobu žití – několik milionů let, pak je nahrazují jiné. V případě lidstva bude důležitou věcí množství, při němž bude možné přežít.

Automobily v současné podobě jsou postrachem ekologů 

Za komunismu v Česku docházelo k devastaci přírody. "Tepelné elektrárny nebyly odsířené, což oslabilo lesní půdu a následky neseme dosud," řekl Cílek s tím, že co začal komunismus, to dodělal kapitalismus svou úspěšností a rozbitím krajiny. Problémem jsou nyní podle něj hlavně auta. Za třicet až čtyřicet let by se navíc mohl sečíst oteplující vliv člověka s přirozeným oteplujícím chodem. "Teplota půjde rázně nahoru, a to v okamžiku, kdy budou opravdové problémy s ropou a nemusíme mít peníze na to vyměnit miliardu aut za jiné ekologičtější," poznamenal Cílek. Geolog nepochybuje ani o tom, že budou v budoucnu v Česku prolomeny těžební limity.

Problémem se mohou do budoucna stát i takzvané války o vodu. Podle Cílka k nim ale prakticky nedochází – alespoň se nejedná o války dvou států proti sobě. "Většinou to má charakter občanské války, kdy spolu soupeří dvě skupiny lidí na určitém území," řekl vědátor. Stěhování lidí je mimo veškerou kontrolu. "Tlak lidí, kteří jdou za lepším kvůli zničenému prostředí, je velice silný," podotkl Cílek.

1-4 of 4